|
|
Postavy a příběhy ze dna Prahy v beletristické reflexi na přelomu 19. a 20. století
Bartoňová, Barbora ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literaturou, která na přelomu devatenáctého a dvacátého století v různých žánrech zpracovávala problematiku "pražské spodiny", tedy skupiny sociálně vyčleněných a ponižovaných obyvatel Prahy. Jejím hlavním cílem je charakterizovat postavu bezdomovce, člověka bez přístřeší, neboli "pražského tuláka", který se coby specifická literární postava v této literatuře opakovaně objevuje. Tato práce popisuje několik konkrétních pražských tuláků, které posléze porovnává s literárním typem tuláka (teoretické poznatky o této postavě přejímá z prací Daniely Hodrové) a ukazuje, ve kterých aspektech jsou ovlivněni prostředím velkoměsta, v němž žijí. Vedle toho také nahlíží, jakým způsobem je ve sledovaných dílech zobrazován prostor Prahy, neboť pražský tulák je se svým městem pevně spjat a do značné míry je jím determinován. Primárně se práce zabývá díly prozaickými (bylo do ní však zařazeno i několik dramat) a snaží se zaměřit především na dnes již nepříliš dobře známé autory, jako byli R. J. Kronbauer, K. L. Kukla, V. Plaček, F. L. Šmíd, J. Hais Týnecký a další. Klíčová slova Praha, "pražská spodina", tulák, žebrák, sociální problematika, literární postava, prostor
|
|
|
Páni z Valdeka a jejich sídla do 1. poloviny 14. století
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Studium české a moravské nobility se dnes těší zvláštnímu zájmu české historiografie. Vychází řada studii, které se tímto fenoménem zabývají ve společenských, genealogických, hospodářských a kulturních souvislostech. Z moderních monografií významných panských rodů lze jmenovat práce o Hrabišicích, Ronovcích, Vítkovcích atd. Do této řady nesporně patří i zatím hlouběji nezpracovaní páni z Valdeka, jejichž panství zaujímalo území mezi hradem Valdekem a Žebrákem. Těžiště této práce bude spočívat především ve zmapování historie tohoto rodu a jeho hlavních členů. Součástí výzkumu budou rovněž rodová sídla, a to zmiňované hrady Valdek a Žebrák. Pozornost bude věnována i zbožné fundaci pánů z Valdeka, klášteru Svatá Dobrotivá u dnešní vsi Zaječov. Mezi hlavní cíle této bakalářské práce patří vystižení role valdeckého rodu na panovnickém dvoře, které vyvrcholilo na počátku 14. století. Klíčová slova: středověk, Valdek, Žebrák, Hořovicko, hrad, sídlo, česká šlechta, fundace, kolonizace
|
|
|
Role kulturní památky v rozvoji regionu
Fittnerová, Klára ; Kment, Petr (vedoucí práce) ; Sálus, Jiří (oponent)
Práce se zabývá výzkumem kulturních památek souhradí Točník a Žebrák a jejich rolí v rozvoji regionu. Jako region, který bude zkoumán, si tato práce volí obce Točník a Žebrák. Teoretická část práce se zabývá především historií hradů obecně, následně historií konkrétních památek a obcí a jejich vzájemným vlivem. V druhé části práce jsou postupně popisovány oblasti současného vlivu kulturních památek na region a to především z hlediska toho, jak tento vliv vidí lidé, kteří v daném regionu žijí. Popisovanými oblastmi vlivu je vliv ekonomický, kulturní a vývoj zástavby.
|
host ::
RSS.